78165

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Čermák K . --- 29. 9. 2003
Re: Kde se stala chyba

S velkou pravděpodobností jde o varroázu. Zkuste ze zbytků plodu vytáhnout
kukly a buňky uvnitř dobře prohlédnout - pokud v některých jsou roztoči, šlo
o přemnožení. Dospělé roztoče tam snadno přehlédneme (zvl. nemáme-li dobré
osvětlení), ale jsou tam i bílí, kteří nedokončili vývoj.
Mohou být ale i další včelstva na stanovišti hodně napadená. Proto
doporučuji co nejdříve léčit, nejlépe dát Gabony aspoň na 2 týdny (po
domluvě s veterinářem). Fumigace teď nemusí být dost účinná - mnohá včelstva
mají ještě plod.

OBECNĚJI:
I za situace, kdy dobře léčíme - jsou malé počty roztočů při podzimním
ošetření i v zimní měli, může dojít v létě k přemnožení roztočů a úhynu
včelstev. Příčinou je nejspíš méně důsledný včelař v okolí (i několika km, v
létě včely létají hodně daleko) anebo volně žijící, tedy neošetřené včelstvo
(včelstva). Oslabené a potom hynoucí včelstvo vyloupí jiná včelstva a přitom
si nanosí desítky až stovky roztočů do svého úlu, ti se tam během pár týdnů
přemnoží a způsobí úhyn včelstva. Je-li koncem léta a na podzim teplé počasí
(jako letos) tak mohou být roztoči takto přeneseni ještě dál...
Dá se OŘEDCHÁZET takovýmto úhynům? Ano - sledovat již od července asi
1x týdně přirozený spad roztočů na dně úlů na zasíťované podložce. Podložka
má být světlé barvy, abychom viděli i světlé (světle hnědé až skoro bílé)
roztože (někdy co do počtu převažují nad tmavě hnědými). Při spadu 10
roztočů na den (tak uvádí metodika) je nezbytné léčit, jinak je včelstvo
ohroženo. Pokud zjistíme např. už v červenci spad okolo 5 roztočů na den, za
měsíc jich může být několikanásobně více! Proto už v tu dobu na nic
nečekejme a pomozme včelám - např. léčit Formidolem, vytočit med a dát
Gabony.
Že má smysl sledovat vývoj varroázy tam, kde podobné nebezpečí hrozí, mohu
doložit příkladem záznamu spadu roztočů v jednom z mých včelstev (č.772)
letos (vloni 3x na podzim léčeno fumigačně):
13.7.=0 r. (r.=roztoč na podložce), 20.7.=1 r., 26.7.=1 r., 2.8.=4 r.,
10.8.=5 r., 17.8.=27 r., 23.8.=16 r., 31.8.=120 r., 6.9.=85 r., 14.9.=88 r.,
20.9.=160 r., 28.9.=200 r.
Do 10.8. tedy nic zvláštního, potom dost rychlý nárůst, takže 31.8. už
byla situace nebezpečná (120 roztočů za 8 dnů, tj. více než 10/den), léčivo
jsem ale nedal. Chci tím ukázat např., že kdyby takový nárůst spadlých
roztočů byl o 3-4 týdny dříve, bylo by nutno včelstvu pomoci, tedy dát
Gabony, aby se ochránila zimní generace včel.
Teď v září jsou sice počty spadlých roztočů okolo hranice 10/den, resp. nad
ní, je to ale méně nebezpečné než v červenci či srpnu, protože zimní
generace je již odchována. Trochu riskuji - včelstvo neléčím, zajímá mě
další vývoj počtů roztočů.

K. Čermák


> Vážení přátelé,
> v letošním extrémním roce jsem zakrmil třináct velice silných včelstev
> (8 v Univerzálech a 5 v Tachovácích ) už do poloviny srpna cca 18 kg
> cukru. Za tři neděle jsem po vyběhnutí plodu dával ještě jednu
> čtyřlitrovou sklenici do prázného medníku. Minulý týden jsem s
> politováním konstatoval úhyn jednoho včelstva a veškeré zásoby vybrané
> od vos. Smířil jsem se ztrátou matky a tím oslabené obranné vlastnosti
> včelstva. Úl jsem zrušil, dílo rozvařil na vosk. Protože ve dvou
> Tachovácích nebyl cukr úplně dobrán, odložil jsem odstranění třetího
> (krmného) nástavku na následující víkend s tím, že zůstalo otevřené
> česno, a dvě očka v 1. a 2. nástavku.
> Tento víkend jsem s hrůzou zjistil, že jsem přišel o další troje
> včelstva, v úlech obrovské roje vos všech druhů v jednom včelsvu jsem
> objevil ještě cca 5 včel a velice pěknou mladou letošní matku. Na pěti
> až sedmi rámcích bylo velké množství zastydlého a částečně vykousaného
> plodu a na podložkách až 2 cm vykousaného voští a částí včel.
> Mám z tohoto stavu velice špatný pocit a otec tvrdí, že příčinou že
> byly otevřená očka v náatavcích. V době krmení však byly oba nástavky
> plně obsazené včetně plného vysokého podmetu.
> Může být příčinou příliš brzké krmení (v ostatních letech jsem krmil
> až na konci srpna), nebo snaha o dostatečné větrání nebo je potřeba
> příčinu hledat úplně někde jinde?
> Děkuji za radu.
>
> Václav

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4164


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Gustimilián Pazderka --- 3. 10. 2003
Re: Kde se stala chyba

>Že má smysl sledovat vývoj varroázy tam, kde podobné nebezpečí hrozí, mohu
>doložit příkladem záznamu spadu roztočů v jednom z mých včelstev (č.772)
>letos (vloni 3x na podzim léčeno fumigačně):
>13.7.=0 r. (r.=roztoč na podložce), 20.7.=1 r., 26.7.=1 r., 2.8.=4 r.,
>10.8.=5 r., 17.8.=27 r., 23.8.=16 r., 31.8.=120 r., 6.9.=85 r., 14.9.=88 r.,
>20.9.=160 r., 28.9.=200 r.
>Do 10.8. tedy nic zvláštního, potom dost rychlý nárůst, takže 31.8. už
>byla situace nebezpečná (120 roztočů za 8 dnů, tj. více než 10/den), léčivo
>jsem ale nedal. Chci tím ukázat např., že kdyby takový nárůst spadlých
>roztočů byl o 3-4 týdny dříve, bylo by nutno včelstvu pomoci, tedy dát
>Gabony, aby se ochránila zimní generace včel.

Chtěl bych vznést pár otázek k zajímavému příkladu a poprosit o názor.

Nejprve jestli včelstvo přežilo do jara a v jaké bylo síle tj. kolik
rámků asi obsedalo 1.7.,1.8.,1.9.,1.10.,1.11.a jestli přežilo -
15.3.,1.4.,15.4.,třeba i odhadem na rámcích. Je to už delší dobu.

Stáří matky.

Poloha (jestli je stanoviště kryté,polozastíněné nebo otevřené, jestli >>neprobíhá<<
kolem stanoviště geograficky viditelná hranice např. okraj lesa
vedle louky,cesta s alejí uprostřed polí hranice sadu vedle
nízkého porostu )a zavčelení v počtu včelstev v poloměru asi 3 km.

Velikost česna, očka v cm2 dohromady.

Průběh krmení jestli bylo. (slídivost)

Jaký je názor na to, co by se časným léčením a bez další pomoci
po 1.9.(možná i dříve)proti roztoči, změnilo na vlastnostech včelstev na stanovišti
při běžném výběru v rozchovu přezimuvších včelstev během pár let.


Předem děkuji a hodně úspěchů
Gustimilián Pazderka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4193


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Čermák K . --- 3. 10. 2003
Vývoj počtu roztočů

> Chtěl bych vznést pár otázek k zajímavému příkladu a poprosit o názor.
>
> Nejprve jestli včelstvo přežilo do jara a v jaké bylo síle tj. kolik
> rámků asi obsedalo 1.7.,1.8.,1.9.,1.10.,1.11.a jestli přežilo -
> 15.3.,1.4.,15.4., třeba i odhadem na rámcích. Je to už delší dobu.

Jde o aktuální situaci, takže na přezimování budeme muset čekat. Včelstvo je
momentálně v průměrné síle, ponechané do zimy ve 3 nízkých nást. Optimalu.
Nejdřívější zajímavá informace bude spad roztočů po fumigacích.

> Stáří matky.
>
> Poloha (jestli je stanoviště kryté, polozastíněné nebo otevřené, jestli
> >>neprobíhá<<
> kolem stanoviště geograficky viditelná hranice např. okraj lesa
> vedle louky,cesta s alejí uprostřed polí hranice sadu vedle
> nízkého porostu )a zavčelení v počtu včelstev v poloměru asi 3 km.
>
> Velikost česna, očka v cm2 dohromady.
>
> Průběh krmení jestli bylo. (slídivost)

Odpovídám, ale ono to moc souvislosti neosvětlí:
Matka letos byla 3 letá, od 14.9. t.r. je v něm nová matka (přidána). Očka
otevřená ve všech 3 nást., i spodní česno 43,5x2,5 cm. Včelnice (s 22
včelstvy) je v zastavěné části obce v zahradě, na částečně zastíněném místě.
V obci je dalších 6 včelařů s asi 8 včelstvy na každého (průměrně) a moje
druhá včelnice 700 m od první také s 22 včelstvy. Včelstva byla nakrmena
během srpna, slídivost obvyklá, loupež jsem nepozoroval.
Důležitější asi budou tyto další informace k dané situaci:
Na první včelnici je 4x více roztočů v přirozeném spadu než na druhé
(zapisuji spad od 28.6. u všech včelstev 1x týdně). Myslím si, že je to tím,
že sousední včelaři neléčí důkladně - podporuje to i ta skutečnost, že od
první včelnice jsou blízko (do 200 m) dva včelaři, zatímco od druhé včelnici
jsou nejbližší včelstva asi 600 m. Včelstva léčím naprosto stejně ve stejný
den, 3 x fumigačně v říjnu a listopadu. Přitom už několik let po sobě je
koncem léta a na podzim v mých včelstvech hodně roztočů. Proto odhaduji, že
jde o vliv cizích roztočů od sousedů, stačí jich totiž několik málo a
zkřížením získají nebývalou vitalitu - jde o heterozní efekt. Nebýt cizích
roztočů, páří se samičky (na kukle) se svým bratrem, v nejlepším případě s
blízkým příbuzným - to když do buňky zalezou 2 samičky - proto nejsou tak
vitální, jde o degeneraci v důsledku příbuzenského páření (inbrídingu)
neboli o inbrední depresi (více o tom bude příští rok v seriálu "Příbuzenské
vztahy u včel" v časopisu Včelařství).

> Jaký je názor na to, co by se časným léčením a bez další pomoci
> po 1.9.(možná i dříve)proti roztoči, změnilo na vlastnostech včelstev na
> stanovišti
> při běžném výběru v rozchovu přezimuvších včelstev během pár let.
Nerozumím úplně přesně otázce. Ale snad odpověď najdete v tomto:
Z týdenních spadů roztočů ve všech včelstvech po dobu 3 měsíců vidím, že v
některých včelstvech narozdíl od uvedeného č. 772 počet roztočů narůstal jen
pozvolna. Naopak jedno včelstvo jsem musel už koncem července zachraňovat
vložením Gabonů, jinak by uhynulo už v srpnu. Je možné, že podle spadu bude
možno najít včelstva, kde se roztočům nedaří tolik množit a pokud je to
zčásti způsobeno příznivými geny, dala by se tak dělat i selekce na
varroarezistenci. Snadno se to ale řekne, je to složitější, protože na
počátku rozvoje včelstev je v nich nestejný počet roztočů a nadto zde působí
zmíněná reinvaze - takže není snadné najít podle spadu roztočů ta "správná"
včelstva... Ještě k té otázce - zatím to vypadá tak, že nějaké genetické
rozdíly mezi včelstvy v ovlivňování množení roztočů jsou, ale nejsou tak
velké, abychom mohli včelstva nechat bez léčení; některá by na varroázu
uhynula třeba letos, jiná za rok a ostatní za dva roky (jako příklad). Takže
jejich schopnosti musí pomocí selekce a inseminace vylepšit člověk. V
přírodě (bez vlivu člověka) by to nejspíš trvalo i nějaké to století,
přičemž by většina včelstev vyhynula.
Nicméně - pro každého včelaře z toho plyne, že sledováním přirozeného spadu
roztočů v létě může včas odhalit přemnožení v některých včelstvech a
zachránit je! Zvlášť tam, kde okolní včelaři neléčí důsledně - a je i v ČR
dost takových míst.

K. Čermák

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 4198


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu